Suchoj Su-57 První ruský stealth (T-50/PAK FA)

Suchoj Su-57 je/bude v současnosti zajímavé ruské letadlo s mnoha prvenstvími. Ještě než bude zahájena sériová výroba a bude zavedeno do výzbroje však přináší pro některé matoucí informace, zejména pro čtenáře, kteří tento projekt nesledují dlouhodobě může samotné označení letounu přinášet spousty nejasností. V tomto článku bych chtěl sepsat historii projektu a čím Su-57 je, nebo není.

Suchoj Su-57

Historie vzniku Su-57 a jeho označení

Počátek vzniku Su-57 sahá do roku 2000, kdy byl ukončen projekt MFI, z něhož vzešel technologický demonstrátor MiG 1.44. V té době byl vyhlášen nový projekt PAK FA (ПАК ФА, Перспективный авиационный комплекс фронтовой авиации, Perspektivnij aviacionnij komplex frontovoj aviacii), což je projekt moderního bojového letounu 5. generace, ekvivalentnímu letounům Eurofihter Typhoon a zejména F-22 Raptor.

V roce 2002 vyhrála výběrové řízení konstrukční kancelář Suchoj, která začala koncept rozpracovávat do obrysů skutečného letounu. Finální design letounu Suchoj T-50 byl schválen v roce 2009. Výroba prototypu probíhala od roku 2007 ale setkávala se s neuvedenými problémy.

Pojezdové zkoušky byly dokončeny v prosinci 2009 a první let se uskutečnil 29. ledna 2010.

Zmatky ve značení letounu?

V historii vývoje letounu jsem uváděl různá značení: PAK FA, Suchoj T-50 a Suchoj Su-57. Které značení je tedy platné, proč jsou v něm ty zmatky? Je to jednoduché:

PAK FA je označení celého projektu, ze kterého vzešel samotný letoun.

Suchoj T-50 je interní tovární značení letounu Suchoje. Například tovární značení Suchoj Su-27 je T-10S.

Suchoj Su-57 je oficiální značení letounu po zařazení do výzbroje Ruského letectva.

Varianty

Su-57 bude existovat ve dvou variantách. Kromě verze pro Ruské letectvo bude existovat varianta pro Indické letectvo, jenž je výsledkem projektu FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft Programme), čímž se stala Indie oficiálně součástí projektu vývoje Su-57 podpisem smlouvy v roce 2010.

Detaily Indické varianty letounu Su-57 nejsou uvedeny, ale obecně se prozatím předpokládá, že letouny budou mít společnou konstrukci a většinu dalších prvků a budou se lišit jen ve vlastní elektronice a úpravám na míru podle potřeb Indického letectva. Modifikace budou asi na podobné úrovni jako jsou modifikované F-16I, nebo F-35I pro letectvo Izraele.

Určení

Su-57 je těžký dvoumotorový stíhač určený pro získání vzdušné nadvlády. Bude však schopen plnit univerzální role, včetně útoku na pozemní a námořní cíle.

Zajímavosti

Su-57 světově unikátní radarové vybavení sestávající z hlavního radaru typu AESA integrovaném v přídi trupu letounu, kterým jsou vybaveny všechny ekvivalentní letouny. Dále však disponuje čtyřmi pomocnými radary typu AESA, dva na bocích trupu a dva v kořenech křídel. Radary v bocích trupu pomohou získat lepší situační povědomí o situaci na bojišti. Radary v kořenech křídel používají jinou frekvenci a primárně jsou určeny pro odhalování letounů s charakteristikami stealth.

Letoun by měl disponovat jako první ruský letoun proudovými motory se schopností super cruise, tedy nadzvukovou cestovní rychlostí bez potřeby přídavného spalování.

Su-57 je od počátku designován jako plně stealth letoun. Částečně stealth byl již Suchoj Su-34. Nejlepší vlastnosti stealth má letoun především z přední polosféry letounu.

Motory mají integrované vektorování tahu, což podpoří manévrovatelnost letounu.

Aktualizace 16.5.2018

Indie po 11 letech spolupráce s Ruskem na programu FGFA od něj odstoupila. Jako důvody odstoupení od tohoto programu Indie uvedla následující body:

Obecné neustálé prodlevy v programu a jeho protahování a samozřejmě související neustálé navyšování ceny programu.
I přes pokročilou fázi projektu, nejsou hotovy motory.
Poslední zkušenosti s provozem se stávajícími stroji Su-30 a MiG-29, jsou velmi negativní, letouny mají vysokou poruchovost a problémy s údržbou. Problémy jsou dlouhodobého charakteru a nedaří se je vyřešit.

Odkazy

Tento článek je vydán pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0).
Použité obrázky jsou získány z webu Wikimedia Commons. Portions © WikiMedia Foundation.