Combat Search and Rescue (CSAR), nebo česky bojové pátrání a záchrana, či bojové pátrací a záchranné operace, je označení pro roli a také vojenskou operaci, zaměřenou na vyhledání a záchranu vojáků v oblasti boje, týlu nepřítele, či jeho okolí. 1 2
Operace CSAR může zahrnovat běžné vyzvednutí záchranným strojem, kdy na místo vyzvednutí přiletí helikoptéra, jeden z členů posádky provede identifikaci zachraňované posádky a následuje vyzvednutí a návrat na základnu. Zejména v oblastech, kde je jistota, že nehrozí útok ze strany nepřítele jak na zachraňovanou posádku, tak přilétající stroj provádějící záchranu.
Samotné operaci CSAR, resp. vyzvednutí zachraňované posádky, může předcházet průzkum oblasti, identifikace posádky a případný shoz vybavení pro překonání doby, než bude realizována samotná záchranná operace s vyzvednutím posádky. Tyto operace obvykle provádí letouny s velkým doletem.
Operace CSAR však může taky vyžadovat pozemní útok, či jiné vzdušné krytí, a může zahrnovat dále letecké tankery a případně také létající velitelské stanoviště.
Historie
První operace CSAR proběhla již v době 1. světové války, kdy provedl v roce 1915 velitel letky Richard Bell-Davies z britské Royal Naval Air Service první bojové vyhledávání a záchranu letadlem v historii. Zachránil svého sestřeleného wingmana v Bulharsku a vrátil se s ním na domovskou základnu.
První jednotka zaměřující se pouze na záchranu sestřelených letců byla v roce 1935 německá Seenotdienst (námořní záchranná služba). Z počátku se jednalo o civilní službu, ale později byla začleněna do Luftwaffe. Seenotdienst zachraňovala piloty sestřelené na moři.
V první indočínské válce (1946 - 1954) francouzská lékařka, pilotka a parašutistka Valérie André vymyslela a zavedla moderní postupy CSAR a MEDEVAC, včetně vysazení medika pro nezbytné ošetření vojáků před jejich evakuací. 3
Od první světové války až do konce druhé světové války se pro záchranné operace používaly pouze klasické letouny. Zavedením helikoptér v Korejské a zejména Vietnamské válce, usnadnilo zejména proces vyzvednutí zachraňovaných osob.
Současnost
V současné době se používají pro pátrání a vyzvednutí helikoptéry, pro případné pátrací operace ve velkých oblastech se používají letouny s pevnými křídly.
Příklady strojů používaných pro mise CSAR
- HH-53 Super Jolly Green Giant/MH-53 Pave Low. Používaný pro pátrání a zejména vyzvednutí osob.
- HH-60 Pave Hawk/Jolly Green II/Ghost Hawk. Používaný pro pátrání a zejména vyzvednutí osob.
- HC-130 Combat King/Combat King II/Combat Shadow. Používaný pro pátrání a jako tankovací a velitelský letoun pro řízení CSAR operací.
Copyright © 2010-2023 Michal Zobec, ZOBEC Consulting. Všechna práva jsou vyhrazena.
Tento článek je vydán pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0).
Použité obrázky jsou získány z webu Wikimedia Commons. Portions © WikiMedia Foundation.
Aktualizace
Aktualizace 21.1.2024
První vydání článku.
Odkazy a poznámky
Odkazy
Reference
-
Combat search and rescue na Air and Space Power Journal (anglicky) ↩
-
COMBAT SEARCH & RESCUE na Air Force Declassification Office (anglicky) ↩
-
Mademoiselle Helicopter na National Air and Space Museum (anglicky) ↩